Projekt podporují


esf
Evropská unie
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
esfcr

Úvod Pracovní místo
Pracovní místo

Moderní technologie přinesly na trh práce dynamické změny, které ve stále větší míře umožňují odvádět pracovní výkon jinde než na fixním pracovním místě. Prostorová flexibilita umožňuje efektivněji využívat čas (prací během cestování) a také být v lepším kontaktu s rodinou (homeworking). Těchto výhod mohou zaměstnanci využít ještě v době pobytu na MD/RD (kontakt se spolupracovníky, e-learning) nebo pro přechod z intenzivní rodičovské fáze (nebo období péče o závislou osobu) zpět na pracoviště.

Flexibilní pracovní místo šetří zaměstnavateli náklady a zároveň posiluje rozvoj profesního potenciálu pracovníka, protože zaměstnanec pracující mimo pevné pracoviště musí být velmi odpovědný, dobře uplatňovat sebekontrolu a nezneužívat možnosti, které díky flexibilnímu pracovnímu místu má. Nabídka takových forem práce posiluje postavení firmy na trhu práce a činí ji atraktivním zaměstnavatelem. Dalším přínosem flexibilních forem práce, který ocení zejména pečující zaměstnanci, je řešení náhlých, nepředvídatelných situací, například při nemoci dítěte. Větší děti nevyžadují během nemoci neustálou pozornost rodiče, ale zároveň je vhodné, aby jim rodič byl nablízku. Díky možnosti využití homeworkingu zaměstnanec nemusí využívat dávky nemocenského pojištění (ošetřování člena rodiny), ale může pracovat z domova a přitom mít stav dítěte pod stálou kontrolou.

Podmínkou pro úspěšné využívání distančních forem práce jsou jasné směrnice a dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ze kterých jednoznačně vyplývá, v jakém režimu je tato práce vykonávána, jak je kontrolována a kdo hradí její náklady, a to včetně spotřeby energií nejen provozem zařízení, ale také v místě, kde zaměstnanec při práci pobývá. Distanční formy práce jsou pro obě strany výhodné pouze při jasných pravidlech hry.

Využívání distančních forem práce s sebou kromě výhod přináší také některá rizika:

  • nepřítomnost na pracovišti může mít za následek malý kontakt a špatnou komunikaci se spolupracovníky;
  • důsledkem této izolace může být i pomalejší kariérní růst;
  • využívání distančního pracovního místa může být ostatními spolupracovníky vnímáno jako benefit nebo zvláštní výhoda, což má za následek destabilizaci vztahů ve firmě;
  • splynutí domácího a pracovního prostoru ohrožuje pracovníka pocitem izolace a stereotypu;
  • fyzická nepřítomnost spolupracovníků či nadřízených může působit negativně na pracovní sebekázeň zaměstnance;
  • přítomnost rodiče doma může být členy rodiny vnímána jako jeho neustálá dispozice. Tím se zaměstnanec může dostat do nepříjemné situace, když se chce soustředit na práci, a je rodinnými příslušníky vyrušován.

Těmto rizikům lze vhodně předcházet dodržováním předem stanovených pravidel:

  • možnost využití práce na dálku se týká všech pracovníků, u kterých je to organizačně možné;
  • práce na dálku je standard, nikoliv povinnost (není vhodná pro každého, ne každý pro ni má podmínky či předpoklady);
  • pro práci na dálku existují jasná pravidla;
  • každý zaměstnanec ví, co se od něj očekává – bez ohledu na to, na jakém místě pracuje;
  • pro komunikaci a dodržování termínů existují standardizované postupy;
  • ve firmě jsou zavedeny efektivní komunikační technologie, aby se informace dostaly opravdu ke každému;
  • pracovníci na dálku mají potřebnou důvěru a pouze rámcovou kontrolu ze strany nadřízených;
  • pracovníci na dálku jsou ohodnocováni podle stejných kritérií jako ostatní;
  • pracovníci na dálku jsou považováni za funkční součást týmu, aby se nedostávali do sociální izolace.

 

Slaďování rodinného a pracovního života

Anketa

Jaká skupina zaměstnanců je ve Vaší firmě, z pohledu rodinných závazků, nejčastěji zastoupena?